Jak pracuje EU parlament.

a ?ím se zab?vá ?

P?e?těte si pe?livě p?ilo?en? odkaz a za?něme hledat jin? globus.
??l.23.:
?ádá Komisi a ?lenské státy, aby s ohledem na stávající právní p?edpisy a postupy zajistily bezpe?né a legální cesty pro p?istěhovalce, uprchlíky a ?adatele o azyl, kte?í chtějí vstoupit do EU;“

To si p?e?těte CEL? a p?em??lejte o tom !!
P?ijde mi to v??i cikán?m, asiat?m, Ukrajinc?m, eskymák?m … malounko diskrimina?ní.

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/B-8-2019-0212_CS.html?fbclid=IwAR3BoaRmCgXxvxr4JviP2qYv04K_zO-lRuPEwq09nJGWNVAgBPXlqj13DJM

Sr?ně a sr?ně

Traktátek o sr?ních a jin?ch potvorách

U? několikrát se v diskuzi objevily zajímavé názory o p?sobení japonské sr?ně mandarínské. Je to dosti velká potvora, cca o p?l a? centimetr vět?í ne? ta na?e obecná. Japonské v?ely ?ikmoo?ky ji dovedou zlikvidovat teplem. Prostě se kolem jedince nakupí a sv?m zp?sobem ho tělesn?m teplem uva?í. Tato sr?eň toti? vy??í teplotu (sta?í jen o dva stupně nad v?elí normál) nesnese. A také nemá ráda mráz. Japonské v?ely nane?těstí mají nízké v?nosy, tak?e si do země vycházejícího slunce dovezli na?i v?elu kraňskou. Bohu?el na?e evropské v?ely techniku ?ikmoo?ek(pro snadněj?í rozli?ení) neovládají, tak?e bě?ně padne v plen několika sr?ň?m cel? úl.

Zcela jinak jsou na tom v?ely pseudoamerické. Tam samoz?ejmě také kraluje dovezená evropská kraňka nebo vla?ka, ale p?evládají hlavně na jihu afrikanizované v?ely. U? se trochu uklidnily, ale stále si zachovávají pat?i?nou ostrost. Navíc mají vy??í v?nosy ne? evropské, netrpí nemocemi, neznají v?elí mor a varroa je jim k smíchu. Toté? se t?ká i sr?ň?. Sice jsem nesly?el, ?e by se do Ameriky dostala mandarinka, ale asi by ji p?i napadení afrikanizoavn?ch v?el nic dobrého ne?ekalo. Pr? mají del?í a pevněj?í ?ihadla a také vět?í kusadla. Zase si ho?i z US libují, ?e jim je nikdo nekrade. Kdy? se to s nimi umí, jsou to pr? milí tvore?kové. Ale v kra?asech k nim chodit jako ke v?elám u nás nedoporu?ují ani největ?í drsňáci. Mandarinky a afri?anky ob?vají planetu do ur?ité rovnobě?ky. Nemají rády mrazy. Tak?e Kanada tyto problémy ?e?it nebude. Kupodivu pr? ne?e?í ani Varrou destruktor. P?vodně v jednom distriktu zakázali lé?ení proti tomuto parazitu. Odneslo to mnoho úl?, trvalo to několik let, ale v?ely si na?ly cestu. Dnes Varrou témě? nevnímají. ?íkají v odborn?ch ?asopisech!

Zajímav? je zp?sob ?í?ení mandarinky v Evropě. O tom, ?e by k nám p?ijela v kontejneru, silně pochybuji. Za t?i neděle by v klidu chcípla. Podle mne ji nějak? dobrák p?ivezl, aby obohatil francouzskou faunu. Ve Francii se pokojně ?í?ila, proto?e tento p?ek?í?en? národ krom kec? neudělal proti nim v?bec nic. Te? se dostaly do Německa, kde je hubí na potkání. V?ela?i dokonce vyplácí za objevení hnízda mandarinek nějak? obolus. Tvrdí, ?e se jim to da?í.

Na?e sr?eň je velice neagresívní tvore?ek, pokud ji hodně nena?tvete. Její jed je mnohem slab?í ne? jed v?ely nebo ?meláka (ten je nejsilněj?í), ale je ho více. Vosa je stejně jedovatá jako sr?eň, jede v?ak jako ?icí stroj, tak?e vbodne několika ?ihadly i více jedu. Sr?eň samoz?ejmě v?ely loví, ale po jedné. Zabije ji a odnese do hnízda. V hnízdě jich je dost, a kdy? vyrazí na lov, koukám se na ně velice nevra?ivě, a? je mám vcelku rád a na pohled na ně se mi líbí. Tak?e ochrana neochrana, v blízkosti m?ch úl? mají holky sm?lu.

Pr? se ve Francii (kde jinde, ?e!?)objevili mí?enci mezi evropskou sr?ní a mandarinkou, kte?í nejsou tak agresívní. Nevím. Mnohem hor?í je mal? úlov? brouk z Afriky, kter? k nám leze z Itálie. ?ere vosk, larvy i med a snadno se ?í?í. To, co nechá, hnusně smrdí a nedá se pou?ít.

I my máme naději. Kdysi u nás ?ila v?ela tmavá, dosti agresívní. U? ji někte?í jedinci k hr?ze svazu v?ela?? za?ali chovat. Pr? se chová jako ta africká a úlového brouka v Itálii doká?e likvidovat. (Nevím, nevím, jak ?íkával ná? b?val? prezident). V italsk?ch horách. Vla?ka z ní?in a tepla to neumí. Co si z toho vybrat, neporadím. Bohu?el, v?ela?i toho hodně nakecají. Kdy? se po Americe ?í?il strach z k?í?en?ch afri?anek, mailoval jsem si s jedním v?ela?em s ?esk?mi ko?eny ze Zimbabve. Ten měl padesát ?i více úl? prav?ch africk?ch. Chodil k nim stejně obrněn?, jako já ke sv?m. Kdy? ho oo?kovaly, nateklo mu to na t?i dny, jako mně u nás (nap?íklad minul? ?tvrtek jsem do soboty neviděl na pravé oko a měl podstatně vět?í lev? biceps). U v?el měl i malou kancelá? a pochvaloval si, ?e ho tam nikdo nebuzeruje. Ani ?erno?i, ani sloni.

Franti?ek I.

Coronavirus – něco málo ke statistice…

Motto 1 – Statistika je p?esné po?ítání s nep?esn?mi ?ísly.

Motto 2 – Sire, zprávy z boji?tě jsou rozporuplné! Jedni ?íkají, ?e jsme byli pora?eni na hlavu, druzí ?íkají, ?e jsme dostali na prdel!

Mno, vá?ení, asi tak. Jako experimentální fyzik mám rád jednoduch?, názorn? experiment. No a v sou?asné panice jsem chtěl mít trochu sv?j vlastní náhled do problému. Virus se ?í?í. Ano, to je pravda. Ale jak? Jako fyzik rád pracuji s grafy, u? sta?í ?íňané tvrdili, ?e jeden obrázek vydá za tisíc slov. No a tak jsem udělal několik r?zn?ch obrázk? a umístil je sem:

http://svoboda-u3v.storage.anafra.cloud/epidemie

Jak u? praví motto 1 – d?le?it? je zdroj dat. Z několika dostupn?ch zdroj? se mi nejvíce pozdával:

https://sites.google.com/view/covid19-intel/home

a v dal?í práci jsem pou?íval data z tohoto zdroje. Jako v?echny databáze, i tato je limitována poskytovateli dat, ale alespoň pracuje se zhruba jednotnou metodikou. Na těch stránkách jsou pro jednotlivé země grafy uvedeny, nap?. pro ?R zde:

https://sites.google.com/view/covid19-intel/europe/czech-republic

Le? tyto grafy – v lineární ypsilonové ?kále – jsou dobré tak leda pro noviná?e, PaH-B?, ?i pro politiky, aby ?í?ili paniku o exponenciálním ?í?ení nákazy. Posu?te sami, na tom úlo?i?ti jsem tak zpracoval data pro ?R a EU a ozna?il je -ex- abych ?nazna?il“ ten exponenciální pr?běh. Kdy? se na to podíváte, vidíte, jak k?ivka totálních p?ípad? mí?í směle vzh?ru, zatímco ostatní data se mrcasí někde kolem nuly. Opravdu názorné, ?e?…

No a tak jsem zvolil pro osu y mě?ítko logaritmické (dekadické logaritmy). V pseudo-logaritmickém grafu se exponenciální pr?běh zobrazí jako p?ímka. No a v těch grafech pro totální po?ty u EU a vět?iny dal?ích zemí je vidět, ?e po po?áte?ním vskutku exponenciálním pr?běhu dojde k utlumení nár?stu a k vět?ímu ?i men?ímu odklonu od exponenciály. Zatím (pro data do 5.4.2020) se zdá, ?e nedochází k saturaci.

No a proto?e noviná??m a politik?m vyhovuje ?í?ení paniky, srovnal jsem i totální po?ty pro některé země. Jen abych ově?il, nakolik doty?ní l?ou. Tak?e nap?. porovnání EU a ?R, EU a UK, ?R a Rakousko atd. Jen?e takhle to nejde. Nelze srovnávat nesrovnatelné…

U? Archimédes pot?eboval pevn? bod, aby pohnul zeměkoulí… No a já jsem si zvolil p?epo?et na milion obyvatel – ozna?eno pm, tedy per million. No a proto?e totální p?ípady budou jen nar?stat, vzal jsem aktivní p?ípady, kdy od celkového po?tu registrovan?ch p?ípad? jsem ode?etl celkov? po?et uzdraven?ch a celkov? po?et zem?el?ch. Zd?razňuji registrovan?ch p?ípad?. Jak se li?í skute?n? po?et p?ípad? od registrovaného po?tu nikdo neví, zále?í na po?tu testovan?ch. Bohu?el v té statistice chybí údaj o percentuelním poměru testovan?ch k celkové populaci, tak?e ten skute?n? po?et m??e b?t mnohem vy??í. Jak moc? Nikdo neví. Odhady jsou klidně i a? desetkrát… Vycházím z toho, ?e mimo povinného testování někter?ch pracovník? se nechá otestovat ?lověk, kter? na sobě pozoruje p?íznaky, nebo měl kontakty v nějaké rizikové oblasti. S v?jimkou hypochondr? obvykle ?lověk, kter? se cítí zdráv, svě? a ?ilen, k doktorovi nejde, pokud nemusí.

No a ejhle… Ty grafy najednou za?aly o ně?em vypovídat… Zvlá?? pak ve srovnání někter?ch zemí. Nap?. srovnání ?R a UK. V ?R od za?átku p?ísná opat?ení, v UK zpo?átku voln? pr?běh. Z grafu (CR-UK-pm-200405.PDF) je vidět, ?e zatímco celkov? po?et aktivních p?ípad? na milion obyvatel je prakticky stejn?, úmrtnost/mil je v UK cca desetkrát vy??í, ne? v ?R (65 vs 6,45). A po?et uzdraven?ch je asi osmkrát ni??í. Navíc v UK roste celková úmrtnost od zhruba 30. dne opravdu po exponenciále. Tak?e by se zdálo, ?e ta striktní opat?ení opravdu zabrala – hlavně v prvních dnech.

Na straně druhé – ?lověk se bojí otev?ít olejovky, aby na něj nevybafnul coronavirus, je to prostě v?ude, v tisku aj v tla?i, paniká?i vy?ilujou, kamarádce poměrně rozsáhl? nádor (na?těstí nezhoubn?, jen silně bolestiv?) ozna?ili za neakutní, proto?e to musí po?kat, proto?e coronavirus. Ty zprávy z boji?tě jsou rozporuplné… Mluvící hlavy zvracejí z podoby. Na coronavirus je najednou odborník ka?d?, kdo má do prdele díru. Jet?ebáci se p?edhánějí v nápadech, mítibyse se neustále skloňuje…

No a tak jsem si z dostupné statistiky vytáhnul data úmrtnosti v ?R. Za první kvartál to v pr?měru za poslední roky dělá 2770 úmrtí na milión obyvatel. Proti tomu těch dosavadních 6,5 p?ípadu na milión obyvatel na coronavirus dělá celé 2,3 promile. 2,3‰! Za prakticky tent?? první kvartál. (p?esněji do 5.4.2020).

Závěry si laskav? ?tená? u?uní jistě sám… Nakolik je nadále nutné tolik buzerovat obyvatele této kotlinky…

Zpracoval PeS, 6.4.2020

Qui bono?

Du?an Neumann

Pamatujete někdo 11. ?ervna 2009? Sotva.
Tehdy se nic světového neudálo, jen New York Times uve?ejnily ?lánek s titulkem ?Prase?í ch?ipka je nezastavitelná“. Divadla hrála dál, děti chodily do ?koly, rodi?e do práce a z newyorsk?ch leti?? startovala ka?dou minutu ?ty?i letadla mí?ící za mo?e.
V televizi nikdo nenaz?val presidenta Obamu neschopn?m debilem, nevolal po jeho odvolání ani ho nevinil z nadcházející virové genocidy. Tou dobou bylo v USA s prase?í ch?ipkou hospitalizováno témě? 100 000 lidí. Trvalo je?tě t?den, ne? president Obama vyhlásil ?mimo?ádn? stav“. Po?et zem?el?ch v USA právě dosáhl 1000 obětí.
První p?ípad H1N1 byl v USA zaregistrován 12. dubna 2009, pandemie byla prohlá?ena za uzav?enou o rok později 10.dubna 2010. Vakcina také nebyla hned po ruce. Ve vět?ím mno?ství se do zdravotnick?ch za?ízení dostala a? v listopadu 2009, tedy v?době, kdy hlavní vlna ch?ipky byla u? na ústupu.

CDC (Centrum pro kontrolu infek?ních onemocnění) uve?ejnilo tuto statistiku pandemie: po?et onemocněl?ch je nep?esn? nebo? ne v?ichni, zejména ti s lehk?m pr?během, ?li k léka?i. Odhad se proto pohybuje od 43 do 89 milion? posti?en?ch. Hospitalizovan?ch bylo p?ímo 274 304 pacient? a dal?ích asi 130 000 bylo hospitalizováno s kombinovan?m p?íznaky a ch?ipka nebyla primárním d?vodem hospitalizace. Na H1N1 zem?elo v USA 12469 lidí.
Srovnejme s dne?kem.
Zatím ( poslední statistika z 12.4.) bylo v USA registrováno asi 1215 pacient? infikovan?ch COVID19. Vět?ina nevy?aduje nemocni?ní lé?bu. P?es 50% posti?en?ch má ch?ipku s mírn?m a? st?edně lehk?m pr?během. Dosud zem?elo 36 lidí.
V?ichni zem?elí byli star?í 60 let a trpěli vá?něj?ími chorobami. Mezi infikovan?mi zatím nejsou ?ádné děti. CDC dále odhaduje, ?e z ch?ipky se zotavilo 65% posti?en?ch, ani? by jim byla ordinována speciální farmaka.
Vakcina by měla – pokud proběhnou urychlené a zjednodu?ené zkou?ky – b?t na trhu v listopadu. V USA na jejím v?voji hore?ně pracují laborato?e Moderna a Gilead (vicepresident Dr. Tomá? ?indelá?) a údajně je?tě rychleji probíhá v?voj v Izraeli.

Tak?e mi nezb?vá jen se ptát – komu tahle hysterie prospívá?


Waters Act.

Du?an Neumann

 Kdykoliv vydá Trumpova administrativa nějakou změnu zákona, strhne se mediální poprask. Po dekádě zp?ísňujících dodatk? k zákonu o ochraně vod, Trumpova vláda zákon zjednodu?ila a zru?ila regula?ní dodatky Obamovy administrativy, které zahrnuly pod federální ochranu miliony akr? soukrom?ch pozemk?. Zákon z roku 2015 ?Vody Spojen?ch Stát?“ vy?adoval od vlastník? pozemk?, na nich? se vyskytovala voda, a? to bylo jezero, rybník, strouha nebo lou?e, povolení Agentury pro ?ivotní prost?edí pro jakoukoliv aktivitu na tomto pozemku.

 Trumpova deregulace vrací znění zákona p?ed rok 2015. Kritika ze strany Demokrat? a v?elijak?ch organizací ochránc? p?írody obviňuje Trumpa, ?e ru?í i p?vodní zákon z roku 1973 ?Clean Water Act”, kter? stanovil parametry ?istoty vod a jejich ochranu. Obam?v dodatek byl největ?ím zásahem do práv vlastník? v padesátileté historii EPA (Agentury pro ochranu ?ivotního prost?edí). Na zákonu vydělali jen právníci a konzulta?ní firmy, zatímco podstatně paralyzoval investi?ní snahy soukromník?.

 Také slova dne?ního ?éfa EPA Andrew Wheelera znějí zcela jinak ne? hrozby těch p?edchozích: ?Dnes, díky nov?m pravidl?m se mohou zemědělci, ran?e?i a podnikatelé věnovat produkci potravin a komodit, které Ameri?ané ka?dodenně pot?ebují, místo utrácení desetitisíc? dolar? za právníky a konsultanty, aby zjistili,  nemá-li na jejich pozemku p?ednostní právo federální vláda. Zákon z roku 2015 byl tak komplikovan?, ?asto si proti?e?ící, ?e vlastníci pozemk? byli trvale pod hrozbou soudních ?alob od ekoligistick?ch hnutí, organizací ?i federálních orgán? pro sebemen?í poru?ení nep?esně a nejasně formulovan?ch regulací.

 V p?edvolební kampani Trump slíbil změnu zákona ve prospěch pozemkov?ch vlastník?. Loni v zá?í zastavil ?adu probíhajících proces? proti vlastník?m tím, ?e Obam?v zákon exekutivním p?íkazem zru?il. Mohl si to dovolit, nebo? Obama tento zákon legalizoval stejn?m exekutivním p?íkazem, ani? by se obtě?oval ho p?edlo?it Kongresu ke schválení. V nyněj?í verzi zákona jsou zb?vající regulace p?esně a srozumitelně definovány, tak?e i oby?ejn? sedlák se v p?edpisech vyzná a nemusí najímat konzultanty.

 Nová verze definuje pouze 4 hydrologické formace spadající pod federální jurisdikci – teritoriální mo?e a splavné toky, ?eky a jejich p?ítoky, jezera a rybníky a některá mok?iska. Zato p?esně definuje 12 typ? krajiny a vod, které pod federální zákon nespadají. Pro zemědělce je d?le?ité,  ?e ze zákona jsou vyjmuty i pozemky kultivované v minulosti na pole. (v p?edchozí verzi zákona byly takové pozemky definovány jako ?pomíjivé” a vlastníci byli ?asto nuceni je vrátit do stavu mnohdy neexistujícímu desítky, někdy i stovky, let.

 Zákon byl p?íznivě p?ijat profesionálními organizacemi farmá??, stava??, pr?myslov?ch v?robc?, guvernéry stát? i místními (okresními) vládami.  To ov?em nijak nebrání desítkám neziskov?ch ochraná?sk?ch organizací a aktivist?, aby Trumpa denně obviňovali, ?e preferuje zájmy zne?i??ovatel? ?ivotního prost?edí a pitné vody.”

 Nov? zákon nemění nic v ochraně pitné vody, která je chráněna zákonem ?Safe Drinking Water Act”.

?Osi?ka“ 2020 ?

Ahoj!

?íkal mi Kocour, ?e leckdo z nás má letos kulatiny.A ?e by mo?ná nebylo marné udělat nějak? mejdan, d?íve ne? podzimní BFPT.

Já jsem pro. Ale netu?ím kdo kdy.
Napi?te mi kdo kdy, kdo by měl zájem a za?neme zjara (tedy ti, co p?e?ijí zimu – ono to p?edja?í je v?dy náro?né ? ) hledat nějak? jarní termín, a? i PeS bude moci chodit a já budu moci od koní.
A nějaké místo, (nechci ?íci d?m ? ) ?ekl bych na ?p?l cesty“ ? abychom tam v?ichni dojeli.
Snad budeme úspě?něj?í ne? my, co jsme se v 68 se?li na Vondrově k je?dění na koni, nebo? my u? hledáme termín skoro rok, proto?e jsme zatím témě? v?ichni, témě? v?ichni mají doma koně, v?dy je někdo na závodech bu? jako stavitel, rozhod?í, steward nebo s vnou?aty, ?i dokonce někdo marodí a nechtějí ho pustit z nemocnice ;-).
A to je nás jen 7.

Tak neváhejte a pi?te, samoz?ejmě na mail.



Vzpomínka na Klauna Parafína

POZOR!!………..POZOR………POZOR!!!
Na vědomost se dává, ?e leto?ní MEMORI?L PAVLA KO??HO se bude konat 6. prosince (aby mohl i Du?an) v 18 hodin, U Sk?et? – t?ída obránkyně míru Milady Horákové 52.

A kdy? u? v tom budete, vzpomeňte i Rejpala, ten by měl v sobotu 78. narozeniny!

Pár vět k měsíci Zost?ené demokracie

?Kdo stále hovo?í o míru, chystá válku.“

(Karel ?apek, V zajetí slov)

V?era se moji spolupracovníci, vesměs tak o 10 a? 15 let mlad?í, domlouvali na tom, jak se sejít ?na demonstraci“, a ptali se mě, kde je hospoda Hangár. Tak jsem jim to popsal, na?e? mi s hr?zou do?lo, ?e slibované ?veselí“ moji ?tvrt postihne u? p?í?tí den. Proto jsem se jich provokativně zeptal, jestli se zase – tak jako v srpnu (nebo kdy to naposledy bylo) – nacpou v?ichni k nám na Letnou, abych zas nemoh’ do sv? oblíben? hospody, a jestli by si p?í?tě nemohli vybrat místo Letné kup?íkladu Letňany. Měli by to na metru a nikomu by tam nevadili. Kupodivu tuhle vá?ně míněnou invektivu vzali se smíchem.

Dneska jsem myslel, ?e nadcházející události strávím bu? v posteli nebo v nějaké jiné ?ásti Prahy. Ale nakonec jsem měl odpoledne roupy a po ?tvrté hodině, kdy jsem si – blbec(!) – myslel, ?e budou je?tě v?ichni demonstrovat, vyrazil nahoru na ?ipky. Bylo to hrozné! Lidské davy stékaly ulicemi na Strossmayerák a já byl opravdu skoro jedinej, kdo ?el v protisměru (co? mi jako?to dekadentovi p?i?lo celkem p?ízna?né). Nakonec mě zachránila má v??e?nost, kdy jsem se vemluvil servírce do ?ipka?ské herny je?tě p?ed otevírací dobou, ?ím? jsem získal do páté hodiny azyl p?ed rozběsněnou Pravdou a Láskou. 

… ?Doufám tedy z ?isté z pomstychtivosti, ?e tenhle seriálov? pokus o ??esk? Majdan“ opravdu nevyjde!

Ale není to jenom vztek na ucpané ulice a obsazené hospody, co mě proti téhle akci popudilo. Je to hlavně strach z toho, ?e bych si musel p?í?tím ?ivotem od?ít spolu se sv?mi spoluob?any v?echny ty jejich dne?ní sny, pokud by se jim opravdu splnily. P?i?lo by mi to líto ?istě osobně, a také bych to pokládal za vá?ně hodně svinsk? trest pro m?j národ, kdyby měl kv?li takovému kolektivnímu hloupnutí jednou opou?tět Evropskou unii ode dne?ka za 40 let… opět jako poslední – těsně p?ed Rumunskem! Co? by ov?em bylo v paradoxním souladu s tradicí nyní tolik oslavovaného listopadu roku 1989.

?Ale nejsem optimista: 

… Jednou mi kdosi ?íkal ?ílenou větu:
?Za blbost se platí h?? ne? za zl? skutky.“


?akal

Kontrola funk?nosti

Ahoj!
Dostal jsem info, ?e zmizely komentá?e, ale já je v?echny vidím, i u star?ích ?lánk?. Máte to je?tě někdo také bez komentá???
U minulého ?lánku byl vy?erpán limit, tak doufám, ?e tady to bude fungovat normálně! Kdy? ne pi?te na mail.